Bylo nás pět

Výjezdní soustředění Bynovec.

Jako v knize Karla Poláčka. Po včerejším florbálku jsme si mohli říci: Bylo nás pět. Při srazu ve 3 hodiny projevovali sice někteří členové oddílu STS Chvojkovice Brod nechuť ke sportování v mírném deštíku, ale nakonec po demokratickém hlasování zvítězil v poměru 3:2 sport. Po vymetení hlavních kaluží koštětem (stejně to bylo k ničemu) jsme se pustili do oblíbeného florbálku. Dvojice se střídaly, déšť postupně sílil, pot se mísil s dešťovou vodou. Překvapivě bylo skóre až do poslední výměny vyrovnané. Tehdy se ukázalo, kdo byl v sobotu nejslabším článkem. :-) Buďme milosrdní a nejmenujme. Vždyť jako v té knize od Poláčka,.. jsme přece kamarádi :-)

Ani lákadlo ve formě koncertu Čtyř kanců, hrajících k poslechu a tanci v Arnoltickém hostinci, na promáčené sportovce STS neplatilo a po 1,5 hodině vodního florbálku jsme se rozloučili s Liborem a Pepou, kteří spěchali, aby v ten den splnili poslední tři symboly z trika STS.

Petr K. ještě předtím hledal ztracené brýle, které měl po dobu hry zavěšené frajersky za trikem (v dešti byly k ničemu) a při jeho svlékání u auta je potratil. Brýle se ale bez brýlí těžko hledají. Díky Liborovi nebyly nakonec přejety vozem a Petr spěchal na chatu za Pavlem a Míšou, kteří mezitím drkotali zuby ukryti před deštěm pod balkonem a čekali na sprchu a... na špek. Ve spěchu následoval na promáčené trávě smyk a zboření prohnilého kůlu sloužícího jako podpěra pro závoru. A to byla taková hezká tečka za včerejším dnem :-)

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným, ale jinak to bylo fajn. Hlavně, že borci STS ukázali odolnost a nepodlehli rozmarům počasí. Na viděnou zase někdy v srpnu.

P.K.